IX

Uplynula Mickova dovolená, pár týdnů a Mick plánoval Haute Couture přehlídku. Tentokrát měl téma už dlouho promyšlené. Použil svoje skicy, které nakreslil, když mu bylo 17. Night Creatures, tak se jmenovala celá přehlídka. Molo vypadalo jako noční pohádkový les. Všechny modelky ležely na začátku show po celém molu a postupně začaly ožívat. Jean Paul byl velice těžce nemocný, a proto Mick řídil prakticky celou značku. Na jednu stranu miloval svou práci a její neomezené možnosti, na druhou mu bylo líto, že jeho vzor odchází. Na přehlídce se to ale vůbec nepodepsalo. Byla to jeho vůbec nejlepší přehlídka. Modely a fotky obletěly všechny magazíny, blogy a internetové stránky. Každý si jeho kolekci zamiloval. Včetně Anny Wintour, která chtěla několik modelů pro sebe. Mick byl neskutečně pyšný a šťastný, že se show vydařila. 

Joy ale zažívala velice náročnou dobu. Objevily se další dvě sochy od "Umělce" a Joy byla naprosto vyděšená. Policejní oddělení jí kontaktovalo a poprosilo a spolupráci. Jakožto odbornice na umění jim měla pomoci s profilem vraha a stala se konzultantkou. Mickovi se Joyin stav nelíbil a neustále jí prosil, aby odstoupila od vyšetřování. Joy ale cítila určitou povinnost a nechtěla nechat řádit toho maniaka dál. 

Jack Hansa nedokázal najít řádnou uměleckou spojitost s případem. Joy mu jako konzultantka taky moc nepomohla, ale alespoň nemusel po nocích studovat umění. Celkem si jí oblíbil a bral ji jako svou svěřenku. Ani na jedné ze dvou soch se nenašly žádné stopy. Žádný vlas, prostě nic. Podle analýzy prachu zjistili, že vrah používá nějaké opuštěné skladiště, nebo garáž jako ateliér. Byly tam stopy po průmyslových chemikáliích, stavebním prachu a pyl, který nebyl ničím zvláštní. Neměli ani psychologický profil. Jedna socha byla nalezena na mostě přes Seinu a druhá na malém námeští, kousek od Galerie Moderního Umění. 

Mick neviděl Nicolu od té doby, co ho vyhodil. Podařilo se mu na všechno zapomenout. Dokonce si našel někoho, koho by mohl nazvat přítel. Mickovi ale šlo o ten perfektní sex. Byl to ten nejlepší kluk, kterého Mick kdy našel. Občas se sice bavili o vážných věcech, ale Mick si nechtěl povídat. Spali spolu tak často, jak to jen šlo. Mick miloval jejich sex, nikoliv jeho. Jeden večer se setkal s přáteli, bylo to seskupení nejlepších návrhářů a vážených módních redaktorů. Šampaňské teklo proudem a všichni si večer náramně užívali. Joy seděla vedle Micka. Když se začali bavit o práci, padlo jméno Nicola. Nicola začal pracovat jako asistent u Balenciaga. Byl velice důležitý člen týmu. Mick byl ve velice dobré náladě a proto navrhnul, aby přišel. Asi za hodinu viděl Mick vcházet Nicolu do dveří. V ten stejný okamžik spatřil Nicola Micka a zarazil se, jako při nárazu do skleněné stěny. Po pár sekundách se vzpamatoval a šel ke stolu. Všechny pozdravil a představil se. Celý večer na sebe Mick s Nicolou civěli. Díky šampaňskému, které se změnilo ve whisky byli všichni v lepší než dobré náladě. Mick se chtěl sbalit a jít. Řekl Joy, jestli se jí chce jít. Souhlasila a oba se oblékli a byli připraveni k odchodu. Jen vycházeli ze dveří a někdo chytil Micka za paži. 

Byl to Nicola. 

"Promiň.", řekl Nicola. 

Mick nedokázal pořádně artikulovat a tak ze sebe vydal jen "Hmm."

"To, co se stalo, pro mě něco znamenalo."

"Hhh."

"Micku, mluv prosím se mnou."

"Pojď ke mně.", řekl Mick.

"Dobře."

Nicola šel dovnitř a vzal si své věci. 

"Hrabe ti?", ptala se nechápavě Joy. 

"No co. Sem moc opilej na to, aby se něco stalo. Budem si jen povídat. Neboj."

"No, já nevim. Sám si viděl, jak to minule skončilo."

"Aale."

Mávli na taxi a nastoupili. Nicola seděl vpravo, Mick uprostřed a Joy vlevo. Celou cestu panovalo hrobové ticho. Nikdo neřekl ani slovo. Asi na půli cesty se Mick odhodlal něco říct. 

"Si s nim ještě?"

Joy se chytla za hlavu a nechtěla vědět, kam tenhle zatracený večer povede. 

"Ne. Rozešli sme se. Nemohl sem s ním být potom, co se stalo."

"Co se stalo? Že si mě opíchal? Že sem tě vyhodil a ty máš lepší práci?"

Joy se chtěla propadnout do země a nevylézt. Byla zvyklá na Mickovu otevřenost, ale jeho hlášky ji pokaždé dostaly. 

"Micku, nechceš to probrat až někde v soukromí?"

"Ne, ne, já sem v pohodě. To, že sem opilej umělec nic nemění."

Nicola nevěděl, co říct a tak zase všichni mlčeli. Řidič po chvilce prolomil ticho oznámením o ceně. Mick mu zaplatil a vystoupil s Joy z auta. Nicola seděl pořád na svém místě. 

"Tak jdeš nahoru nebo ne?"

"Já nevim, mám?"

"Proboha, seber se a pojď.", zavelel Mick a Nicola vystoupil. Všichni vyšli schody a vstoupili do bytu. Mick zatáhl Nicolu hned k sobě. Otevřel si flašku whisky a dal si panáka. Nabídl Nicolovi, ale ten odmítl. 

"Tyhle dnešní děti."

Mick si nalil další skleničku a sedl si vedle Nicoly na gauč. 

"Takže, co ode mě chceš?"

"Jen nechci, aby si na mě byl nějak naštvaný."

"Ha, to si piš, že sem. Ten alkohol to ale velice zjemňuje."

"Micku notak, řekni mi, co to pro tebe znamenalo."

Mick vypil skleničku a políbil Nicolu. 

Nicola se odtrhnul.

"Nebudu s tebou spát. To nejde."

"Ale kecy."

Mick políbil Nicolu znovu, tentokrát trvalo déle, než se Nicola odtrhnul. 

"Ale já nechci. Teď ne. Nejdřív to chci dořešit."

"Sklapni a líbej mě."

Políbil ho ještě jednou a tentokrát se Nicola už neodtrhnul. 

...

VIII

Mick se tu noc krásně vyspal. Byl odpočatý, nemusel pít a v práci neměl nejmenší stres. Rozhodl se dát většině asistentů volno. Takže byl v práci převážně sám. To mu vyhovovalo. Pár telefonátů obvolat dokázal a pár schůzek mu nevadilo. Dnes byl pro něj ale velký den. První interview pro americkou Vogue. Měl schůzku se Sallie Singer v pět hodin odpoledne v hotelu Palace. Připravoval se velmi pečlivě. Nechtěl nechat nic náhodě. Interview se sice mělo týkat pouze jeho tvoby a osobního života, ale radši obětoval pár hodin podkladům. Pročetl si všechny interview, které kdy poskytl. Nebylo jich málo. Mick byl v tomhle směru velmi otevřený. Vždycky dopadly skvěle. Mick uměl mluvit s lidmi a k lidem. Každého dokázal přesvědčit, že je vyjímečný. I přesto, že si moc dobře uvědomoval, kolik toho dosáhl a zvládal svou práci skvěle, působil mile, velice lehce arogantě, přesto skromně. Od svých přátel z magazínu se dozvěděl, že Anna hodlá vydat zářijové číslo věnované návrhářům, modelkám, fotografům a všem, kdo módu tvoří. Vědělo se, že Anna brzy odejde z magazínu do zasloužilého odpočinku, ale nikdo netušil kdy. Mick přišel jako vždy dříve, aby neměl náhodou zpoždení. Měl na sobě kožich, černé kalhoty a své oblíbené boty. Vypadal ohromně. Kožich si sám navrhl a i upravil. Sallie přišla asi o 10 minut později. Mick si všiml, že za ní kráčí celý tým. Netušil co se děje. 

Dobrý podvečer, omlouvám se za zpoždění, doufám, že nečekáte moc dlouho. 

Mick čekal 40 minut, takže čekal dlouho, ale bylo mu to jedno. Jediné na co myslel, byly krabice a kufry, co tým táhnul. 

"Dobrý večer, omlouvám se za zpoždění."

"Dobrý večer, samozřejmě je to v pořádku. Je mi nesmírnou ctí, že jsem Vás konečně potkal." 

"Taky. Víte, udělali jsme malou změnu. Chtěli bychom rovnou nafotit pár fotek."

Mick byl zděšen a zároveň se obrovsky těšil. Vždy miloval, když ho někdo fotil. 

"Samozřejmě, všechno, co si jen přejete.", řekl Mick a usmál se od ucha k uchu. 

Přesunuli se do salónku, kde začala Sallie Micka zpovídat a všichni pomocníci zatím redekorovali místnost a stavěli aparaturu. 

"Můžeme začít?"

"Ano."

Sallie zapnula diktafon. 

"Dobrý večer, jak se Vám dnes daří?"

"Dobře, děkuji. A Vám?"

"Dobře."

"Když jste nastupoval jako hlavní designer u Jean Paul Gaultier, tak bylo spoustu lidí pesimistických a převažoval názor, že nezvládnete pokračovat v odkazu Jean Paul Gaultier. Co ste si tenkrát myslel a jak se váš názor změnil?"

"Víte, už jako malý kluk jsem chtěl ve svém životě dosáhnout velkých věcí. Postupně se to zůžilo jen na módu. Mým snem bylo řídit značku, kterou jsem vždy obdivoval. Ani tak mi nešlo o to, dokázat jiným, že na to mám, ale spíš sám sobě. Před svou první přehlídkou jsem celé noci nespal a pořád vylepšoval vše, co šlo. No, sama víte, jak to dopadlo." Mick se začal smát. 

Sallie se taky rozesmála. 

"Teď už nemám takovou trému, ale vždy chci každou přehlídku lepší jako tu předtím."

"To se Vám velice dobře daří."

"Mohl byste nám prozradit, jak jste se vůbec dostal k Jean Paul Gaulier? Koluje spoustu pomluv, ale nikdo vlastně nic neví."

"No, snažil jsem se k němu dostat už od svých 17. Bylo to ve stejnou dobu, když jsem posílal své skicy a fotky všude možně. Nikde jsem ale nemohl najít email na nikoho, komu bych to mohl poslat. Tak jsem zavolal přímo do jeho módního domu. Řekli mi, že není šance abych to Jeanovi poslal. To bylo velice zábavné. Když jsem se dostal na stáž k Alexander McQueen, tak jsem to nevzdal a snažil se mu to opět poslat. Tentokrát to bylo poštou. Nedostal jsem žádnou odpověď. Pak jsem to zkoušel ještě párkrát, ale nikdy jsem nedostal nic nazpět. Až

jednou na fashion weeku, jsem ukazoval své portfolio jedné redaktorce od Vogue a Jean byl náhodou ve stejnou chvilku poblíž. Neváhal jsem a šel k němu. Když jsem mu všechno ukázal, nabídl mi stáž. Tak to všechno začalo."

"Wow."

"Já vím, co musí člověk všechno udělat, aby dostal práci svých snů." Mick se začal smát. 

"Jak byste popsal vaší nadcházející kolekci?"

"Je to cesta. Spirituální osvěta. Je to příběh a pohádka. Dolů králičí norou." S poslední větou se Mick usmál. Sallie pochopila, co tím Mick myslel. 

"Moc se na přehlídku těším."

"To jsem rád."

"Teď bych ráda, kdyby jste něco prozadil o vašem osobním životě. Nevadí Vám to?"

"Ne."

"Dobře."

"Chodil jste s Olivierem Rousteing. To už bylo ale celkem dávno. Existuje ve vašem životě momentálně někdo podobný?"

"Ano, samozřejmě! Jmenuje se Joy a jsme spolu už 8 let!"

"Co? Počkejte, myslela jsem že,.."

"Je to má nejlepší přítelkyně." Mick se smál a Sallie pochopila. 

"Je to má můza a moje spřízněná duše."

"Takže teď není nikdo na obzoru?"

"Ne. Jsem umělec, proč bych se o sebe měl dělit?"

"Dobře, to je všechno. Mohli bychom teď nafotit pár fotek?"

"Samozřejmě."

Mick seděl na křesle, kouřil svou cigaretu a fotograf běhal okolo s foťákem. Mick si připadal úžasně. Z reproduktorů bylo slyšet album Lady Gaga ARTPOP. To miloval ze všech nejvíc. Asi po hodině a 5 různých polohách byl dostatek fotek k dispozici. Rozloučili se a Mick šel domů.