Nikdy bych si nemyslel, že po zmoknutí, prokřupnutí kolen,bolesti nártu a kotníku, selhání fotoaparátu, depresi a bez představy výsledku dokáže vzejít tak nádherná fotka. A to jenom, jenom a jenom díky Adélce.
Děkuji.
P.S. Tahle verze je nejlepší.
Žádné komentáře:
Okomentovat